|
|
Modulační vliv monovalentních iontů na δ-opioidní receptory
Vošahlíková, Miroslava ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Přesná role opioidních receptorů v drogové závislosti a také modulační mechanizmus, jakým jsou tyto receptory ovlivňovány monovalentními ionty, nejsou doposud zcela vysvětleny. Naše výsledky podporují názor, že mechanizmus závislosti na morfinu je primárně založen na desenzitizaci odpovědi μ- a δ-opioidních receptorů. Desenzitizace nastává již na úrovni funkční aktivity G proteinů. Dlouhodobé vystavení potkanů působení morfinu mělo za následek zvýšení počtu δ-opioidních receptorů a změnu jejich citlivosti vůči sodným iontům. Analýza inhibičního vlivu různých monovalentních iontů na vazbu agonisty v buněčné linii δ-OR-Gi1α (Cys351 -Ile351 )-HEK293 potvrdila preferenční citlivost δ-opioidního receptoru k sodným iontům. Podařilo se nám rozlišit vysoko- a nízkoafinní vazebná místa pro sodné ionty. Biofyzikální analýza interakce iontů lithia, sodíku, draslíku a cesia s plazmatickou membránou buněk HEK293 pomocí fluorescenčních technik ukázala na význam polárních skupin přítomných v povrchové vrstvě membrány. Právě do této oblasti je možné umístit vazebná místa s nízkou afinitou. Klíčová slova: morfin, frontální mozková kůra, opioidní receptory, G proteiny, monovalentní ionty, plazmatická membrána, metody fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Signalizace řízená trimerními G proteiny v neurodegenerativních procesech
Daňková, Karolína ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Weissová, Romana (oponent)
Zástupci patřící do rozsáhlé rodiny G proteinů jsou, spolu s receptory s nimi spřaženými, zapojeni do mnoha transdukčních procesů, které buňka využívá k reakci na přijatý signál, a v závislosti na jejich přesné stavbě a funkci ovlivňují široké spektrum efektorových molekul. Bylo mnohokrát prokázáno, že četné neurodegenerativní choroby, které v současnosti představují díky stárnutí populace riziko pro čím dál větší skupinu obyvatelstva, negativně ovlivňují průběh G proteiny řízených signálních drah. Mezi pozorované důsledky patologického rozvoje těchto chorob patří zejména změny v zastoupení membránových receptorů či odpřažení receptoru od G proteinu, které znemožňuje aktivaci G podjednotek. Nežádoucí inhibice či naopak nadměrná stimulace G proteinů vede k nárůstu nebo poklesu aktivity efektorů, což dále ovlivňuje produkci druhých poslů a činnost následných členů signální kaskády. Tyto alterace často v konečném důsledku vedou ke zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+ iontů, které následně ovlivňují mj. receptory zodpovědné za excitotoxicitu a celkově přispívají k apoptóze a odumírání neuronální populace. Tato práce souhrnně pojednává o defektech signálních drah řízených trimerními G proteiny ve spojitosti s nejběžnějšími neurodegenerativními chorobami. Klíčová slova: GPCRs, G protein, signalizace,...
|
|
|
Význam kanabinoidní signalizace v neuroprotekci
Mádrová, Eliška ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Název kanabinoidního systému pochází od Konopí setého (Cannabis sativa) obsahující Δ9 -THC, které vyvolává psychotropní efekt skrze kanabinoidní receptory. Ukázalo se, že Δ9 -THC není jediným ligandem kanabinoidního systému, ale že existují endogenní kanabinoidy přirozeně se vyskytující v lidském těle. Hlavním z těchto endogenních kanabinoidů je anandamid a 2-arachidonoylglycerol, které působí na více různých receptorů, primárně na kanabinoidní receptory CB1 a CB2, spadající do skupiny receptorů spřažených s G-proteiny, ale mohou také působit na vaniloidní receptor TRPV1 nebo na jaderné receptory aktivované peroxizómovými proliferátory PPAR. Studiem kanabinoidního systému bylo zjištěno, že kanabinoidy mohou modulovat některé buněčné procesy, jako je buněčný růst, proliferace a diferenciace buněk, apoptóza a vnitrobuněčná koncentrace Ca2+ iontů. V poslední době se zkoumá hlavně jejich užitečnost pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, např. Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy nebo epilepsie, jelikož se ukázalo, že podporují přežití neuronů během excitotoxicity a modulují výlev některých cytokinů, které jsou odpovědné za regulaci imunitních funkcí a zánětlivé odpovědi. Klíčová slova: kanabinoidní receptory, G proteiny, neuroprotekce, Δ9 -THC, endokanabinoidní systém
|
|
|
Vliv morfinové abstinence na adenylylcyklázový signální systém v mozku potkana
Nováková, Daniela ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem morfinové abstinence na adenylylcyklázový signální systém v mozku potkana. Teoretická část práce shrnuje základní informace o opioidech a jejich předním zástupci morfinu, molekulárních mechanismech jeho působení v organismu a doposud zjištěné poznatky o působení morfinové závislosti a následné abstinence na organismus a především na centrální nervovou soustavu. Přesné mechanismy rozvoje morfinové závislosti a abstinence stále zůstávají neobjasněny. V této práci je také stručně popsán princip metody Western blot použité při samotné analýze vlivu morfinové abstinence na expresi vybraných proteinů adenylylcyklázového signálního systému. Experimentální část této práce se věnuje detekci exprese základních komponent tohoto systému ve vybraných částech mozku potkanů po dlouhodobém podávání zvyšujících se dávek morfinu a jejich následném vysazení. Výsledky této práce neodhalily statisticky významné rozdíly v expresi komponent adenylylcyklázového signálního systému mezi abstinujícími a odpovídajícími kontrolními skupinami zvířat, což potvrzuje již prokázanou vysokou schopnost organismu čelit podávaným dávkám morfinu a vracet se po jeho vysazení do fyziologické normy. Klíčová slova: Morfin, abstinence, adenylylcyklázový signální systém, G-proteiny, mozek, potkan
|
|
|
Lipidické rafty a jejich role v transmembránové signalizaci zprostředkované receptory spřaženými s G proteiny
Ševčíková, Adéla ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Funda, Jiří (oponent)
Membránové mikrodomény obohacené o cholesterol a sfingolipidy, neboli lipidické rafty a kaveoly, přispívají k mnoha buněčným procesům včetně homeostázy cholesterolu či laterální segregace membránových proteinů. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem těchto membránových mikrodomén na transmembránovou signalizaci zprostředkovanou receptory spřaženými s G proteiny (GPCR). Jedná se o nejpočetnější a nejrozmanitější rodinu receptorů v savčích buňkách, mající vliv na nespočet fyziologických funkcí organismu. Velké množství GPCR je lokalizováno právě v membránových mikrodoménách, které koncentrují specifické signální komponenty a umožňují tím větší variabilitu signalizace. Tato problematika je značně komplikovaná, neboť metody používané k charakterizaci těchto proměnlivých struktur mají svá omezení a každý z receptorů vykazuje specifické chování. Klíčová slova: GPCRs, G proteiny, lipidické rafty, kaveoly, transmembránová signalizace
|
|
| |
|
|
Modulační vliv monovalentních iontů na δ-opioidní receptory
Vošahlíková, Miroslava ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Přesná role opioidních receptorů v drogové závislosti a také modulační mechanizmus, jakým jsou tyto receptory ovlivňovány monovalentními ionty, nejsou doposud zcela vysvětleny. Naše výsledky podporují názor, že mechanizmus závislosti na morfinu je primárně založen na desenzitizaci odpovědi μ- a δ-opioidních receptorů. Desenzitizace nastává již na úrovni funkční aktivity G proteinů. Dlouhodobé vystavení potkanů působení morfinu mělo za následek zvýšení počtu δ-opioidních receptorů a změnu jejich citlivosti vůči sodným iontům. Analýza inhibičního vlivu různých monovalentních iontů na vazbu agonisty v buněčné linii δ-OR-Gi1α (Cys351 -Ile351 )-HEK293 potvrdila preferenční citlivost δ-opioidního receptoru k sodným iontům. Podařilo se nám rozlišit vysoko- a nízkoafinní vazebná místa pro sodné ionty. Biofyzikální analýza interakce iontů lithia, sodíku, draslíku a cesia s plazmatickou membránou buněk HEK293 pomocí fluorescenčních technik ukázala na význam polárních skupin přítomných v povrchové vrstvě membrány. Právě do této oblasti je možné umístit vazebná místa s nízkou afinitou. Klíčová slova: morfin, frontální mozková kůra, opioidní receptory, G proteiny, monovalentní ionty, plazmatická membrána, metody fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Kanabinoidní signalizace a její fyziologický význam
Pavluch, Vojtěch ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Lidská společnost je ve styku s kanabinoidními látkami již od starověku. Ať už lidé využívali rostlinnou biomasu nebo bylinné léčitelství, bylo konopí vždy předmětem diskuzí. Poznatky objasňující molekulární principy účinku látek obsažených přírodně jen v konopí jsou však známy jen několik málo desítek let. Cílem této práce je charakterizovat subtypy receptorů, na které se kanabinoidy vážou, molekulární mechanismy jejich působení, následné konsekvence ve fyziologii a také poukázat na potenciální uplatnění jak rostlinných, tak syntetických kanabinoidů v lékařství. Kanabinoidní receptory jsou hojně se vyskytující podskupinou integrálních membránových receptorů, spadající do velké rodiny receptorů spřažených s G-proteiny. Vzhledem k ubikviternímu výskytu v organismu tyto receptory po aktivaci příslušnými lipofilními ligandy ovlivňují celou škálu fyziologických pochodů. Vazba kanabinoidních látek na daný subtyp těchto receptorů spouští specifickou signální kaskádu v buňce a ovlivňuje tak určitým způsobem buněčný metabolismus. Studium kanabinoidních receptorů a jejich ligandů přispívá k porozumění procesům zahrnujícím tvorbu paměti a učení, ale také mechanismům zapojeným v analgézii, imunomodulaci a buněčné proliferaci. Tyto receptory však ovlivňují také fyziologii kardiovaskulárního systému nebo...
|
host ::
RSS.